|
|
Domácí vzdělávání v České republice a Chilské republice: komparativní studie legislativy, kontrolních postupů ověřující výsledky žáků a motivace rodičů pro domácí vzdělávání
Duchoňová, Denisa
Předložená bakalářská práce se zabývá komparací domácího vzdělávání v Česku a Chile. Cílem bylo porovnat zvolené země v jejich legislativním nastavení domácího vzdělávání, v kontrolních postupech ověřujících výsledky této formy vzdělávání, a také porovnat motivace rodičů, jež je vedly k volbě tohoto způsobu vzdělávání jejich dětí. Podklady pro komparaci stanovených znaků byly získány rešerší dostupné literatury v českém, anglickém a španělském jazyce. Motivy vedoucí rodiče k volbě domácího vzdělávání získané z literární rešerše byly navíc doplněny o ilustrativní případovou studii. Studie proběhla formou polostrukturovaných online videohovorů se dvěma respondentkami, které mají přímou zkušenost s domácím vzděláváním svých potomků. Každá zastupovala jednu zvolenou zemi, tedy první byla z Česka a druhá z Chile. Odpovědi na výzkumné otázky byly shrnuty ve zhodnocení shod a rozdílů porovnávaných znaků pomocí klasifikační stupnice. Průměrné vyhodnocení všech komparovaných znaků bylo ohodnoceno jako dobré, což značí, že zvolené země jsou ve zkoumaných oblastech částečně shodné a částečně rozdílné. Výsledná hodnota výstižně zachycuje vzájemné vztahy porovnávaných znaků u komparovaných jednotek, poněvadž obě porovnávané jednotky, tedy Česká republika a Chilská republika, mají v oblasti domácího vzdělávání svérázná specifika. Zároveň se však vyskytují i značné shody, především v oblasti motivů rodičů pro volbu domácího vzdělávání, kde je míra shody prokazatelně nejvyšší.
|
|
|
Návrh projektu dalšího vzdělávání pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol s humanitním zaměřením
Tomešová, Kateřina ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol se společenskovědními a humanitními obory studia. Cílem diplomové práce je vytvořit návrh projektu dalšího vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních dovedností pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol humanitního zaměření. Tomuto výstupu předcházejí 4 kroky. Prvním dílčím cílem je popsat oblast vzdělávání a profesních kompetencí vysokoškolských učitelů. Druhým dílčím cílem je popsat současný systém a legislativu vysokoškolského vzdělávání v České republice. Třetím dílčím cílem je identifikovat možnosti v oblasti dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol. Čtvrtým dílčím cílem je analyzovat potřeby akademických pracovníků v oblasti dalšího vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje, na základě provedené rešerše literárních pramenů, analýzy dokumentů a legislativy, na oblast vzdělávání, profesních kompetencí akademického pracovníka, na problematiku dalšího vzdělávání, na systém vysokoškolského vzdělávání a na související legislativu vymezující vysokoškolské vzdělávání v České republice. Předmětem empirické části práce je zpracování návrhu vzdělávacího programu pro akademické pracovníky v rámci dalšího profesního vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních...
|
|
|
Návrh projektu dalšího vzdělávání pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol s humanitním zaměřením
Tomešová, Kateřina ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol se společenskovědními a humanitními obory studia. Cílem diplomové práce je vytvořit návrh projektu dalšího vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních dovedností pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol humanitního zaměření. Tomuto výstupu předcházejí 4 kroky. Prvním dílčím cílem je popsat oblast vzdělávání a profesních kompetencí vysokoškolských učitelů. Druhým dílčím cílem je popsat současný systém a legislativu vysokoškolského vzdělávání v České republice. Třetím dílčím cílem je identifikovat možnosti v oblasti dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol. Čtvrtým dílčím cílem je analyzovat potřeby akademických pracovníků v oblasti dalšího vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje, na základě provedené rešerše literárních pramenů, analýzy dokumentů a legislativy, na oblast vzdělávání, profesních kompetencí akademického pracovníka, na problematiku dalšího vzdělávání, na systém vysokoškolského vzdělávání a na související legislativu vymezující vysokoškolské vzdělávání v České republice. Předmětem empirické části práce je zpracování návrhu vzdělávacího programu pro akademické pracovníky v rámci dalšího profesního vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních...
|
|
|
Strategie vzdělávání v České republice : národní program vzdělávání
Brož, René ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Cílem práce je analyzovat vybrané strategické dokumenty vzdělávání na úrovni Evropské unie, na úrovni České republiky i na úrovni regionální (reprezentované v této práci územím Libereckého kraje). Shrnuje poznatky z vývoje evropského prostoru, vývoje legislativy a národního přístupu z pohledu strategií vzdělávání, z nichž také vyvozuje adekvátní závěry vůči Národnímu programu vzdělávání. Nabízí aktuální pohled politických i odborných aktérů, kteří ovlivňují další vývoj vzdělávacího systému a vzdělávací politiky České republiky. Výstupem je odborná reflexe potřebnosti a obsahu Národního programu vzdělávání České republiky. Práce v neposlední řadě předkládá vymezení rámce Národního programu vzdělávání a v základních obrysech navrhuje jeho možný obsah a související výkonné struktury.
|
|
| |
|
|
Legislativní rámec praxe pohledem pracovnic a pracovníků oddělení sociálně - právní ochrany dětí
Matyášová, Eva ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Arnoldová, Anna (oponent)
Cílem této práce je nahlédnout očima sociálních pracovník OSPOD na dopad legislativního rámce na výkon jejich činnosti. Jde o to přiblížit praktickou činnost této profese a legislativní dopad na ní, který může ovlivnit jak klienta, tak samotné pracovnice. V teoretických východiscích práce je představen legislativní rámec, který ohraničuje výkon SPOD. Je zde shrnula Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dítěte, zákon SPOD, a v neposlední řadě správní řád. V podkapitole je pak zpracována gesční odpovědnost pro výkon SPOD. Druhá kapitola pojednává o diskurzech v sociální práci dle Karen Healy (2005). Třetí kapitola specifikuje legislativní rámec ve vybraných oblastech SPOD. Jedná se o oblasti kolizního opatrovnictví, náhradní péče, poručenství, svěření dítěte do péče jiné osoby, pěstounské péči, osvojení, ústavní péče a kurately pro děti a mládež. Kapitolu uzavírají standardy kvality pro výkon SPOD.. Poslední kapitolou teoretické části práce jsou etická dilemata, s kterými se pracovníci při výkonu SPOD mohou setkat. Popisuje 3 etické otázky dle Sarah Banks (1995), z kterých se mohou stát etické problémy a dilemata. Dále jsou zde vybraná etická dilemata dle Libora Musila (2004), které jsou přímo zaměřená na pracovníky OSPOD. V empirické části je zpracován výzkum, v...
|
|
|
Strategie vzdělávání v České republice. Národní program vzdělávání
Brož, René ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Cílem práce je analyzovat vybrané strategické dokumenty vzdělávání na úrovni Evropské unie, na úrovni České republiky i na úrovni regionální (reprezentované v této práci územím Libereckého kraje). Shrnuje poznatky z vývoje evropského prostoru, vývoje legislativy a národního přístupu z pohledu strategií vzdělávání, z nichž také vyvozuje adekvátní závěry vůči Národnímu programu vzdělávání. Nabízí aktuální pohled politických i odborných aktérů, kteří ovlivňují další vývoj vzdělávacího systému a vzdělávací politiky České republiky. Výstupem je odborná reflexe potřebnosti a obsahu Národního programu vzdělávání České republiky. Práce v neposlední řadě předkládá vymezení rámce Národního programu vzdělávání a v základních obrysech navrhuje jeho možný obsah a související výkonné struktury. Strategie vzdělávání, Národní program vzdělávání, legislativní rámec, národní kurikulum
|
|
|
Výuka náboženství na vybraných základních školách Mostecka a Olomoucka po roce 1989
Gromanová, Lenka ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Název: Výuka náboženství na vybraných základních školách Mostecka a Olomoucka po roce 1989 Autor: Bc. Lenka Gromanová Katedra: Katedra pedagogiky Vedoucí: doc. PhDr. Jiří Prokop PhD. Anotace Diplomová práce s názvem "Výuka náboženství na vybraných základních školách Mostecka a Olomoucka po roce 1989" nabízí v první kapitole retrospektivní pohled na dějiny výuky náboženství během dvacátého století, konkrétně od založení první Československé republiky do revolučního roku 1989. Následující část je věnována legislativě, která výuku náboženství a přístup k víře jako takové upravuje. Jedná se konkrétně o Listinu základních práv a svobod, školský zákon, ale zároveň zde nechybí ani prostor pro vzdělávací programy i konkrétní osnovy. V případě Mostecka a Olomoucka je nastíněn historický vývoj i dnešní situace týkající výuky náboženství. Kvantitativní výzkum zahrnuje dotazníkové šetření, které proběhlo na pěti vybraných základních školách Mostecka a Olomoucka. Respondenty byli ředitelé, žáci a jejich rodiče. Pro druhou část výzkumu byla zvolena metoda řízených rozhovorů se zástupci místních církví. Na základě získaných dat bylo nakonec možné vyhodnotit předem stanovené hypotézy. Klíčová slova: náboženství, výuka, legislativní rámec, církev, základní škola Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Strategie vzdělávání v České republice. Národní program vzdělávání
Brož, René ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Cílem práce je analyzovat vybrané strategické dokumenty vzdělávání na úrovni Evropské unie, na úrovni České republiky i na úrovni regionální (reprezentované v této práci územím Libereckého kraje). Shrnuje poznatky z vývoje evropského prostoru, vývoje legislativy a národního přístupu z pohledu strategií vzdělávání, z nichž také vyvozuje adekvátní závěry vůči Národnímu programu vzdělávání. Nabízí aktuální pohled politických i odborných aktérů, kteří ovlivňují další vývoj vzdělávacího systému a vzdělávací politiky České republiky. Výstupem je odborná reflexe potřebnosti a obsahu Národního programu vzdělávání České republiky. Práce v neposlední řadě předkládá vymezení rámce Národního programu vzdělávání a v základních obrysech navrhuje jeho možný obsah a související výkonné struktury. Strategie vzdělávání, Národní program vzdělávání, legislativní rámec, národní kurikulum
|
|
| |
host ::
RSS.